12. Školství

Školský zákon[1] stanoví, že vzdělávání je veřejnou službou a že kromě vzdělávání dětí a žáků je třeba zajistit také školské služby (dále budeme používat pojem „školství“). To vše patří mezi významné povinnosti obce. V rámci této kapitoly vám chceme poskytnout základní orientaci v příslušných kompetencích v této oblasti.

12.1 Role obce a státu při správě školství

Ve školství byste měli důsledně rozlišovat působnost orgánů samosprávy a státní správy. Jejich postavení řeší školský zákon[2]. Je dobré naučit se využívat možnosti dané platnou legislativou a vzájemně se respektovat.

Samosprávu ve školství vykonávají obec, svazek obcí (tj. dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství), kraj a školská rada. Žáci a studenti pak mají právo zakládat v rámci své školy samosprávné orgány (tzv. „žákovské parlamenty“).

Státní správu ve školství vykonávají ředitel školy a školského zařízení, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká školní inspekce, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jiné ústřední orgány státní správy (ministerstva obrany, vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí).

Základní školu nebo školské zařízení zřizuje zpravidla samospráva. Obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby[3] nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu[4]. Kompetence zřizovatele pak vykonávají různé orgány obce.  

Z praxe: Může být také zřízen společný právní subjekt základní škola a mateřská škola, základní škola a více mateřských škol (například Český Těšín Kontešinec, příspěvková organizace[5]) nebo instituce sdružující více mateřských škol – odloučených pracovišť (například MŠ Mozaika Jihlava, sdružující 17 mateřských škol – odloučených pracovišť, jejichž součástí je 11 školních jídelen a 6 výdejen stravy[6]).

Zastupitelstvo obce rozhoduje o zřízení, zrušení, sloučení či rozdělení příspěvkové organizace a schvaluje nebo mění zřizovací listinu[7]. V ní mimo jiné vymezuje práva ke svěřenému majetku, k majetku ve vlastnictví zřizovatele, který předává škole nebo školskému zařízení k hospodaření, a také určuje okruhy doplňkové činnosti. Zastupitelstvo dále schvaluje výši ročního příspěvku na provoz příspěvkové organizace a investiční dotace z rozpočtu obce, rozdělení zlepšeného hospodářského výsledku, stanovuje obecně závaznou vyhláškou školské obvody spádových mateřských a základních škol.

Z praxe: Spádová škola je pojem, který vznikl v souvislosti s povinností obcí zabezpečit dětem určitého věku povinou povinnou školní docházku v místě jejich trvalého pobytu. Pokud děti ve věku mateřské školy nebo žáci žijí ve spádovém obvodu školy, mají nárok na to, aby byli v této škole přijati ke vzdělávání. Pravidla vymezení školského obvodu spádové mateřské a základní školy a zajištění podmínek předškolního a základního vzdělávání dětí určuje školský zákon.[8] Spádovou mateřskou školou však nemůže být lesní mateřská škola. Pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km, je kraj povinen zajistit dopravu do a ze spádové školy. Krajský úřad může opatřením obecné povahy vytvořit nebo rozšířit školský obvod pro území obce, které pod školský obvod nespadá. Školský obvod se nestanoví škole zřízené pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, vývojovými poruchami učení, chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí (tedy školám soukromým, církevním a krajským).

Rada obce na základě výsledků konkursního řízení jmenuje ředitele školy a školského zařízení, stanovuje mu plat a odměnu. V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce, náleží pravomoc jmenovat ředitele školy a školského zařízení starostovi. S pravomocí jmenovat ředitele je také spojena kompetence ředitele z tohoto vedoucího pracovního místa odvolat. Zřizovatel odvolá nebo může odvolat ředitele školy a školského zařízení z vedoucího pracovního místa výlučně jen v souladu se školským zákonem.[9] Stručně uvedeno: v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurz a stávajícího ředitele odvolat (dále v části „z praxe“ jako „rekonkurzní výběrové řízení“). Zřizovatel vyhlásí konkurz a odvolá ředitele vždy, když obdrží před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Dále pak může ředitele odvolat podle dalšího ustanovení[10]  školského zákona. Po jmenování a nástupu ředitele do funkce je třeba do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, požádat orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, o zápis změny ve školském rejstříku týkající se údajů o řediteli školy/školského zařízení.[11]

S výkonem funkce ředitele školy je také úzce spojeno oprávnění zřizovatele hodnotit školu a školské zařízení podle kritérií, která předem zveřejní.[12] V návaznosti na to zřizovatel rozhoduje o odměňování ředitele školy nebo školského zařízení. MŠMT pro tuto oblast personální práce zřizovatele vydalo metodické doporučení. Znění doporučení najdete ne portálu edu.cz.[13]

Rada obce také schvaluje výsledek hospodaření a rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a fondu odměn, povoluje výjimky z počtu dětí, žáků a studentů, může hodnotit školu nebo školské zařízení podle kritérií, která předem zveřejní apod. Při řízení školy nebo školského zařízení může rada obce pověřit zabezpečením některých úkolů příslušné odbory obecního úřadu, nebo zřídit jako svůj iniciativní a poradní orgán komisi pro výchovu a vzdělávání.

Z praxe:  Jmenování a odvolávání ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí je dlouhodobě velmi diskutovaná záležitost. Náležitosti konkurzního řízení a konkurzních komisí stanovuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem[14]. Do vyhlášeného konkurzu se může přihlásit i odvolaný ředitel školy. Konkurzní komise doporučuje zřizovateli jednoho nejvhodnějšího, případně více vhodných kandidátů pro výkon funkce na vedoucím pracovním místě ředitele(ky). Doporučení výběrové komise však nemusí zřizovatel respektovat. „Rekonkurzní“ výběrové řízení na pozici ředitelů není vždy povinné. Zřizovatel ho po šestiletém období může vypsat, může však také stávajícího ředitele či ředitelku v jejich funkcích potvrdit. Osvědčilo se periodické hodnocení ředitelů, kde se jejich práce pravidelně a objektivně hodnotí. Pokud je toto hodnocení kladné, využívá řada obcí možnost prolongace funkčního období bez vypsání konkurzu. Pokud se rozhodnete konkurz vypsat, nemělo by být cílem pouze vyměnit vedení školy. Konkurz by měl být především cestou ke zlepšení práce školy, a nikoli k jejímu komplikování, jestliže škola funguje dobře.

Česká školní inspekce (ČŠI) podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení v případě, že zjistí závažné nedostatky v činnosti školy nebo školského zařízení. Ty jsou obsaženy v závěrech inspekčních zpráv. Inspekční zprávu společně s připomínkami a svým stanoviskem zasílá ČŠI bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Zřizovatel může přezkoumat míru závažnosti zjištěných nedostatků a podle toho zareagovat. Důvody, kvůli kterým ČŠI k návrhu na vyhlášení konkurzu nebo odvolání ředitele školy přistupuje, by měly být projednány na úrovni krajského inspektorátu, nebo s ústředním školním inspektorem a zřizovatelem.

Role ředitele je pro provoz a rozvoj školy či školského zařízení klíčová. Ze zákona je ředitel odpovědný za převážnou část činností, které se ve škole odehrávají.[15] Rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb, stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení.  Jako statutární orgán školy pak rozhoduje v oblasti státní správy o právech a povinnostech dětí a žáků.

Základem dobré spolupráce zřizovatele a ředitele je vzájemné respektování kompetencí. Neměli byste tedy zasahovat do oblastí, které jsou ve výlučné působnosti ředitele školy nebo školského zařízení. To souvisí také s pracovněprávními záležitostmi. Je důležité si uvědomit, že zaměstnavatelem ředitele je příslušná škola nebo školské zařízení, nikoliv zřizovatel. Proto není možné z pozice zřizovatele rozhodovat například o čerpání dovolené nebo povolování pracovních cest. Kompetence zřizovatele je zejména v rámci kontroly hospodaření, kdy má právo přístupu k majetku, účetní a majetkové evidenci a k vnitřním předpisům[16] a v již zmiňovaném hodnocení činnosti školy nebo školského zařízení podle předem zveřejněných kritérií.

Někdy není vůbec jednoduché se rychle zorientovat v poměrně komplikovaném školském prostředí. Pro celou řadu důležitých rozhodnutí je nutné, popřípadě vhodné, projednání a dohoda se zřizovatelem, jindy je rozhodnutí zcela v kompetenci ředitele. Uveďme si několik příkladů.

Zápis k předškolnímu vzdělávání se koná v období od 2. května do 16. května. Termín a místo stanoví ředitel(ka) mateřské školy v dohodě se zřizovatelem a zveřejní je způsobem v místě obvyklým. O přijetí k předškolnímu vzdělávání rozhoduje výlučně ředitel(ka) mateřské školy, a to podle školského zákona a správního řádu. O odvolání proti rozhodnutí mateřské školy o nepřijetí k předškolnímu vzdělávání rozhoduje v případě veřejných mateřských škol vždy krajský úřad, popřípadě v tzv. autoremeduře[17] sama mateřská škola.

Podle místních podmínek lze omezit nebo přerušit v měsíci červenci nebo srpnu, případně ze závažných důvodů i v jiném období, rozsah provozu mateřské školy. Omezení nebo přerušení stanoví ředitel(ka) mateřské školy po projednání se zřizovatelem. Přitom se přihlíží k možnosti umístit děti po dobu přerušení do jiného zařízení. Ředitel(ka) mateřské školy tohoto zařízení jsou povinni zajistit, aby počet dětí, které se účastní vzdělávání v témž okamžiku, nepřekročil nejvyšší povolený počet. Přestože má ředitel(ka) pravomoc vyhlásit volné dny během období školního vyučování, důvody vyhlášení má oznámit v předstihu zřizovateli.

Ředitel(ka) mateřské školy se může dostat do situace, kdy zájem dětí a rodičů o předškolní vzdělávání převýší kapacitní možnosti mateřské školy. Pak bude muset přistoupit k přijímání dětí na základě kritérií. Praxe ukazuje, že je dobré projednat návrh kritérií se zřizovatelem a mezi všemi řediteli mateřských škol v obci, aby se předešlo diametrálně odlišným přístupům, přestože kompetenci stanovit kritéria svěřuje zákon řediteli(ce) mateřské školy.

Z praxe: Použití přijímacích kritérií může být komplikované, jelikož školský zákon fakticky zavádí tři různé režimy přijímání dětí do předškolního vzdělávání. Jde o děti s povinností předškolního vzdělávání, děti s právem přednostního přijetí od určitého věku a ostatní děti.

V Doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k předškolnímu vzdělávání[18] jsou posuzována některá kritéria z pohledu školského a antidiskriminačního zákona. Věk a místo trvalého pobytu jsou přednostními kritérii, která výslovně uvádí školský zákon. Ředitel(ka) mateřské školy by měl(a) přednostně přijmout spádové děti s povinností předškolního vzdělávání. Nespádové dítě lze takto upřednostnit až po přijetí všech spádových dětí s právem přednostního přijetí. Je legitimní, pokud ředitel(ka) mateřské školy při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání bere ohled na jejich sociální situaci. Jako přípustná kritéria se dále uvádí sourozenec v mateřské škole nebo sdílení alternativního pedagogického přístupu. Mezi nevhodná kritéria bylo zařazeno pořadí přijetí přihlášky a vzdálenost bydliště či místa trvalého pobytu od mateřské školy. Pokud ani s využitím doporučených či jiných kritérií nebude ředitel(ka) moci rozhodnout, které dítě při jejich přetlaku upřednostní, doporučuje se využít transparentního losování. Je ovšem nezbytné předem stanovit podmínky losování a s dostatečným časovým předstihem informovat zákonné zástupce dětí o termínu a místu losování, aby u něj zákonní zástupci mohli být přítomni.

12.2 Povinnosti obce v předškolním vzdělávání

Obec nebo svazek obcí zřizuje a ruší mateřské školy. V nich se organizuje předškolní vzdělávání pro děti ve věku od dvou do zpravidla šesti let. Dítě mladší tří let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok. Novela školského zákona zavedla od 1. září 2017 povinnost předškolního vzdělávání pro pětileté děti. Povinné předškolní vzdělávání začíná ve školním roce, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pěti let věku, a končí zahájením povinné školní docházky.

Vedle pravidelné denní docházky do mateřské školy lze povinnost předškolního vzdělávání plnit také jinými způsoby, a to vzděláváním v přípravné třídě základní školy (za podmínky odkladu povinné školní docházky) nebo v zahraniční škole na území České republiky.[19] V odůvodněných případech mohou zákonní zástupci také zvolit, že bude dítě vzděláváno individuálně,[20] tedy bez pravidelné denní docházky do mateřské školy (například doma či v lesní mateřské škole nezapsané ve školském rejstříku).

Mateřské školy dále přednostně přijímají také děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu (v případě cizinců místo pobytu) v příslušném školském obvodu nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku. Seznam všech dětí s právem přednostního přijetí do dané mateřské školy poskytuje mateřské škole obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod příslušné školy, a to s dostatečným předstihem před termínem zápisu (tak, aby ředitel(ka) mateřské školy mohl(a) alespoň částečně plánovat organizaci školy pro následující období).

Z praxe: Nezapomeňte, že pro vymezení školského obvodu spádové mateřské školy platí pravidla.[21] Přesto existují případy, kdy je pro více mateřských škol vytvořen jeden spádový obvod. I když MŠMT takový systém nepreferuje, je taková organizace předškolního vzdělávání za určitých podmínek možná a v praxi se v některých případech osvědčila. Vždy je však třeba mít na paměti, že smyslem spádových obvodů je garantovat dítěti a jeho zákonnému zástupci reálné právo na přednostní přijetí v jeho spádové mateřské škole. Spádovým územím dané mateřské školy je tedy celé území městské části (například v některých městských částech Prahy) nebo území městského obvodu (například v Plzni) nebo celé území města (například Liberec).

Pro všechny přednostně přijímané děti je obec povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání. Za tím účelem můžete rozšířit kapacitu dosavadní mateřské školy nebo zřídit novou mateřskou školu, popřípadě se za určitých smluvních podmínek dohodnete s jinou obcí či svazkem obcí. Pro uspokojení dalších žadatelů lze také využít tzv. firemní školky nebo možnosti přijmout tzv. další dítě k doplnění nevyužitého místa v mateřské škole.

Z praxe: Příkladem, jak řešit problém obcí, kde není předškolní ani školské zařízení, s umísťováním dětí do předškolních zařízení, je založení svazkové školky. Do projektu “Svazková školka a Centrum volného času” se zapojilo šest členských obcí Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko. Napojením obcí na společnou linku integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je zajištěna i dostatečná dopravní obslužnost. Tato akce byla podpořena z rozpočtu Jihomoravského kraje a z investičního programu MŠMT. Účast na financování zbylých veřejných prostředků z rozpočtů obcí si pak rozdělilo všech šest zapojených obcí projektu. Po dokončení výstavby zde vzniknou dvě třídy s hernou a lehárnou pro maximální počet 56 dětí.[22]

Školský zákon také řeší otázku úplaty za vzdělávání a školské služby.[23] Povinné předškolní vzdělávání (pětiletých dětí) v mateřské škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se dítěti poskytuje bezúplatně, a to od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku. Bezúplatně se poskytuje také vzdělávání v přípravné třídě základní školy a v přípravném stupni základní školy speciální. V ostatních ročnících mateřské školy rozhoduje o konkrétní výši úplaty, snížení či prominutí úplaty za vzdělávání v individuálních případech ředitel(ka) školy. Činí tak v souladu s prováděcím právním předpisem, který stanoví nejvyšší možnou výši této úplaty. Úplata je příjmem dané školy nebo školského zařízení, nikoli zřizovatele.

Z praxe: Je patrné, že smyslem mateřských škol je vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytovat speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.[24] Za dítě se speciálními vzdělávacími potřebami se považuje to, které k naplnění svých vzdělávacích možností potřebuje podpůrná opatření. Těmi jsou nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením. Hlavní a zákonem předpokládanou funkcí mateřské školy je tedy poskytovat dětem vzdělávání, které je nedílnou součástí celého vzdělávacího systému, nikoliv jen péči a hlídání. Skloubit rodinný a pracovní život umožňují rodinám s malými dětmi dětské skupiny upravené zákonem o péči o dítě v dětské skupině.

12.3 Povinnosti obce v základním vzdělávání

Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí (žáků) s místem trvalého pobytu (v případě cizince s místem pobytu) na jejím území. Za tím účelem buď v obci zřídíte svou základní školu, nebo se postaráte o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Z praxe: Záleží na vás, jak se dohodnete. Na základě smluvního vztahu můžete sousední obci například poskytnout účelově vázaný příspěvek na pokrytí nákladů spojených se zajištěním povinné školní docházky, protože ne vždy je částka určená z rozpočtového určení daní na tuto službu dostatečná.[25]

Pokud máte na svém území školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, při kterém není škola zřízena, jste rovněž povinni zabezpečit podmínky plnění povinné školní docházky pro děti, které jsou zde umístěné. Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.

Řešíte-li ve vaší obci problém vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí,[26] je dobré vědět, že v naší zemi zabezpečujeme za stejných podmínek jako našim občanům a občanům Evropské unie přístup k základnímu vzdělávání a souvisejícím školským službám také většině cizinců ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na našem území. Oprávněnost pobytu na území České republiky se prokazuje řediteli školy nebo školského zařízení dokladem podle zvláštního právního předpisu.[27] Školský zákon také řeší vzdělávání příslušníků národnostních menšin.[28]

Na svém území (nebo na území více obcí) musíte stanovit obecně závaznou vyhláškou školské obvody spádové školy. Je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce. Školský obvod se nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Nestanovíte-li školské obvody a je ohroženo plnění povinné školní docházky dětí, rozhodne o školském obvodu krajský úřad.[29]

Obecní úřad obce, na jejímž území je školský obvod základní školy, poskytuje této škole s dostatečným předstihem před termínem zápisu k povinné školní docházce seznam dětí, pro které je tato škola spádová a jichž se týká povinnost zahájit povinnou školní docházku. Účel tohoto seznamu je obdobný jako v případě mateřských škol, tedy umožnit řediteli základní školy se na situaci připravit a plánovat s předstihem organizaci vzdělávání pro následující období.

K zápisu k povinné školní docházce je povinen přihlásit dítě zákonný zástupce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku. O odkladu povinné školní docházky rozhoduje ředitel školy, který informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.

Z praxe: V případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce a vy se nedohodnete jinak, zabezpečují dotčené obce výdaje školských zařízení (školní jídelny, školní družiny a kluby) sloužících základní škole v tomto školském obvodu poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích. Po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání může základní a střední škola organizovat pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, kurzy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost takových kurzů v dálkové formě vzdělávání.

12.4 Jak zřizovat školu a školská zařízení

Kraj, obec a svazek obcí zřizují školy a školská zařízení buď v právní formě příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu,[30] nebo v právní formě školské právnické osoby podle školského zákona.[31]

Školy a školská zařízení musí mít samostatnou právní subjektivitu (nemohou být součástí obce či svazku obcí či mít formu organizační složky obce). Do vyhrazené působnosti zastupitelstva obce náleží rozhodování o zřízení školy či školského zařízení, o vydání její zřizovací listiny, o organizačních změnách škol či školských zařízení (sloučení, splynutí či rozdělení) či zrušení školy a školského zařízení. Ostatní (výkonné) úkoly zřizovatele plní rada obce. Pokud se rada obce nevolí, vykonává její pravomoci starosta.

Naprostá většina obecních škol a školských zařízení je zřízena v právní formě příspěvkové organizace.

Z praxe: Ukázkou právní formy školské právnické osoby jsou školy zřizované svazky obcí. Společná škola pro více obcí zřizovaná svazkem obcí tvoří jeden subjekt, který právně zastřeší jednotlivé školy a školská zařízení působící v mikroregionu (svazku obcí). Školský obvod pak tvoří všechny obce daného svazku.

O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Té věnujte v zastupitelstvu patřičnou pozornost. Zřizovací listina vymezuje zejména hlavní účel a tomu odpovídající předmět činnosti, dále vymezuje práva, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla hlavní účel plnit. Důležité je stanovit okruhy doplňkové činnosti, která se sleduje odděleně a nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace. Pro hospodaření se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou je vhodné uvést práva a povinnosti spojené s jeho plným, efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení.

Aby škola či školské zařízení mohly vykonávat svou činnost a mohly na ní čerpat finanční prostředky státního rozpočtu, je nezbytný jejich zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Účinností tohoto zápisu vzniká právo poskytovat vzdělávání a školské služby, vydávat doklady o vzdělání a nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku. Obecní mateřské školy a školská zařízení vede v rejstříku škol a školských zařízení krajský úřad, ostatní školy (například základní školy či základní umělecké školy) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do zmíněného rejstříku pro následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby (jež bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení) do 30. září. Má-li zřizovatel v úmyslu provést u své školy či školského zařízení změny například v kapacitě školy či seznamu školských služeb, musí požádat o změnu zápisu v rejstříku, a to také do 30. září pro následující školní rok. Méně závažné změny (například v osobě ředitele školy) se v rejstříku provádějí na základě následné žádosti o zápis změny, o níž se rozhoduje do 30 dnů od doručení žádosti.

V případě tzv. výmazu školy z rejstříku škol a školských zařízení se obec, v níž škola působila, postará (v dohodě s příslušným krajským úřadem) o plnění povinné školní docházky svých žáků.

Z praxe: Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje mj. údaj o kapacitě školy. S ním se budete zejména při řešení počtu žáků setkávat. Kapacita je nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, kterým lze v dané škole či školském zařízení jako celku poskytovat vzdělávání nebo školské služby. Stanoví se na základě posouzení stavební a hygienické kapacity příslušných prostor s ohledem na naplněnost vzdělávací soustavy v dané oblasti a místě, požadavky trhu práce apod.

V souvislosti se zřízením školy nebo školského zařízení se musí zřizovatel postarat o její činnost také po majetkoprávní stránce, a to převážně prostřednictvím majetku zřizovatele, který se příspěvkové organizaci (jako převažující právní formě v obecním školství) tzv. svěřuje do správy. Příspěvková organizace může do svého vlastnictví nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to bezúplatným převodem od svého zřizovatele, darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, děděním (bez takového písemného souhlasu je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout) nebo jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný.

Příspěvková organizace eviduje veškerý movitý i nemovitý majetek ve své účetní a operativní evidenci (v elektronické podobě) a je povinna ho každoročně inventarizovat. Při inventarizaci se řídí zákonem o účetnictví a doplňujícími pokyny zřizovatele. Můžete si vyhradit právo stanovit škole či školskému zařízení závazně odvod z provozu a odvod z odpisů, nebo můžete stanovit, že odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku budou škole ponechány k tvorbě investičního fondu.

12.5 Další povinnosti obce (školská rada, hmotné zabezpečení)  

Při základních školách (platí i pro střední a vyšší odborné) platí povinnost zřídit školskou radu[32]. Školskou radu zřizuje zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydává její volební řád. 

Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci dané školy. Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů poskytne pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy. Ředitel školy nemůže být členem školské rady.

Školská rada schvaluje řadu důležitých dokumentů, jako například výroční zprávu o činnosti školy, školní řád nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Školská rada také projednává inspekční zprávy České školní inspekce nebo návrh rozpočtu. Podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy. Jednou z jejích významných pravomocí je, že podává návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele školy.

Zde si dovolujeme informovat, přestože nejde o povinnost obce, že podle školského zákona mají žáci a studenti právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů zabývat. Obec, jak jsme již jednou uvedli, nemá k tomuto orgánu žákovské samosprávy žádnou pravomoc, je ale dobré o této skutečnosti vědět.

Z praxe: Právě prostřednictvím školské rady se můžete podílet na správě školy. Máte možnost vyjadřovat se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování, podílet se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy nebo se vyjadřovat k rozboru hospodaření. Proto byste měli věnovat pozornost výběru vhodných zástupců, kteří by k dané problematice měli vztah a uměli uplatnit názory zřizovatele.

Dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol se poskytuje hmotné zabezpečení[33], které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole a v případě nutnosti ubytování.

Je v kompetenci ministerstva školství upravit horní limit pro výši úplaty za poskytování ubytování a za školní stravování ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, protože jde o veřejnou službu zabezpečovanou veřejným zřizovatelem. Zařízení školního stravování mohou (pokud na to pamatuje zřizovací listina v rámci předmětu činnosti dané příspěvkové organizace) nabízet svou službu také zaměstnancům škol a školských zařízení i dalším osobám, a to za úplatu. Mohou fungovat také v době školních prázdnin. Jedno zařízení školního stravování může souběžně poskytovat službu ve více druzích zařízení, a to ve výdejně dovážející stravu ze zařízení zapsaného do školského rejstříku, v jídelně (vyvařovna s výdejnou), v kuchyni bez jídelny – vyvařovně, ve výdejně dovážející stravu ze zařízení nezapsaného do rejstříku. Celou oblast školního stravování upravuje školský zákona prováděcí vyhláška.[34]

Z praxe: Školní stravování má ve školském systému významné postavení. Je součástí společenské výchovy a výchovy ke správným stravovacím návykům. Proto a zároveň s ohledem na jeho potřebnou kvalitu by mělo být vaší snahou poskytovat ho především v zařízeních školního stravování. Pouze v případě, že v dané lokalitě taková možnost není, lze zabezpečit školní stravování smluvně i u jiné osoby, která rovněž poskytuje stravovací služby (tzv. možnost náhradního stravování). Zavedení dietního režimu stále není povinností školních jídelen. Poskytovat dietní stravu lze jen na doporučení registrovaného poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Schvalovat receptury dietního stravování již nemusí jen nutriční terapeut, ale také lékaři se specializovanou způsobilostí. Zálohu na úplatu za školní stravování může školní jídelna požadovat jen na 2 měsíce předem, pokud se nedohodne se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jinak.

Školní družina je školským zařízením pro zájmové vzdělávání.[35] Poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních. Umožňuje účastníkům odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování. Družina funguje ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Ředitel může přerušit činnost družiny v době školních prázdnin po projednání se zřizovatelem. Podobně pro zájmové vzdělávání podle vlastního školního vzdělávacího programu a podle zájmů a potřeb jednotlivých žáků mohou fungovat školní kluby.

12.6 Další možnosti obce (další zřizovatelská působnost, výjimka z počtu žáků, hodnocení škol a školských zařízení, podpůrná opatření, komunitní škola)

Školský zákon vám dále umožňuje zřizovat (a rušit) základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení a školy nebo školská zařízení, jež jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, prokážete potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich činnosti.

Se souhlasem krajského úřadu můžete zřizovat přípravné třídy základní školy[36] pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.  Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě je 15. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je součástí školního vzdělávacího programu. Žákům přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby. 

Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů ve třídě za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy (a to zejména personálního charakteru, ale také tzv. ostatní neinvestiční výdaje). Zvýšení nejvyššího počtu dětí a žáků ve třídě je povoleno do 4 dětí, žáků a studentů, a to za předpokladu, že takové zvýšení počtu není na újmu kvality vzdělávací činnosti školy a že jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle školského zákona můžete jako zřizovatel provádět hodnocení školy a školského zařízení, a to podle kritérií, která předem zveřejníte. Hodnocení školy se tak uskutečňuje jako vlastní (interní) hodnocení školy a externí hodnocení, které zajišťují Česká školní inspekce a zřizovatel. Česká školní inspekce je národní autoritou, pokud jde o hodnocení a kontrolu podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání ve školách a školských zařízeních i o kvalitu a efektivitu vzdělávací soustavy jako celku. Cílem je propojit externí a interní hodnocení a sjednotit pohled na kvalitu ve vzdělávání.

Z praxe: Pokud budete tvořit kritéria pro posouzení kvality školy, je dobré si uvědomit, co by měla měřit, posuzovat a z čeho by měla vycházet. Z pozice zřizovatelů jsou to například průběh a výsledky práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům, soulad vizí školy s vaší koncepcí rozvoje školství a dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, spolupráce s rodiči a s dalšími subjekty, případně motivující kritéria, jak klima ve škole a řízení školy neustále zlepšovat. Usnadnit posuzování kvality a efektivity vzdělávání by měl projekt České školní inspekce.[37] Ta začala s nastavením komplexního systému, jehož prostřednictvím budou moci všichni relevantní aktéři počátečního vzdělávání, tedy včetně zřizovatelů, hodnotit kvalitu a efektivitu vzdělávání na základě propracovaných metod, postupů a nástrojů.

Ještě je třeba zmínit jednu zásadní změnu, na kterou musí školy a školská zařízení reagovat, a to tzv. inkluzi neboli společné vzdělávání. Od 1. září 2016 se změnil způsob vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, i dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Společné vzdělávání předpokládá vzdělávání všech dětí a žáků společně v běžných školách, pokud je takový postup v souladu se zájmem dítěte.  

Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje podpůrná opatření.[38] Podpůrná opatření byla vymezena jako nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte či žáka. Člení se do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti a lze je různě kombinovat. Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.

Z praxe: Podpůrná opatření spočívají například v poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, což musí zabezpečit ředitel školy. Spočívat mohou také v poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených, což může přinášet finanční nároky na rozpočet zřizovatele. Pokud však nepostačují poskytovaná podpůrná opatření k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání v běžných školách, mohou se na základě doporučení školského poradenského zařízení vzdělávat ve škole nebo třídě, na kterou pamatuje školský zákon.[39] Ke zřízení takové třídy je nezbytný souhlas krajského úřadu.

Je velmi žádoucí, aby se vaše škola nebo školské zařízení stalo širší součástí místního veřejného dění. Komunitní neboli otevřená škola reaguje na potřeby místních občanů a dalších subjektů dané lokality. Jejím posláním je propojit kvalitní funkci vzdělávací a výchovnou s funkcí komunitního, společenského, kulturního a volnočasového centra rozvoje místní komunity. Rozvíjí celoživotní vzdělávání, kulturu, podporuje místní partnerství, aktivní zapojování rodičů a široké veřejnosti do života školy včetně zvyšování konkurenceschopnosti místní ekonomiky. Komunitní školu mohou využívat i děti, které navštěvují okolní školy.

Z praxe: Otevřená škola může posílit spolupráci škola – rodiče – obec – další organizace v území, protože může využít např. zkušeností neziskových organizací s programy zaměřenými na zvýšení povědomí o místě a zapojení do života obce. Komunitní škola může zdůraznit význam školy v obci, třeba tím, že nabídne lidský potenciál, své vybavení a prostory (odborné učebny, klub, družinu, tělocvičnu, knihovnu, hřiště atd.). Může organizovat projektové dny věnované tradicím mikroregionu, může prohlubovat předávání zkušeností mezi obcemi, školami, neziskovými organizacemi, odborníky, poskytovateli služeb, dobrovolníky a místními podnikateli, využívat zkušeností aktivních škol s různými certifikáty, využívat silné stránky obce. Pokud se vám podaří propojit komunitní aktivity s vizí a koncepcí školy, můžete velkou měrou přispět k zachování školy jako takové a zároveň napomoci pocitu sounáležitosti místní komunity s obcí a nejbližším okolím. Je však zároveň třeba si uvědomit, že k této komunitní roli školy musí obec přispět nejenom svou aktivitou, ale také finančními prostředky z rozpočtu obce, neboť tento komunitní rozměr a nadstavba nejsou hrazeny z finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na samotnou činnosti školy či školského zařízení (viz dále).

12.7 Financování a role obce

Obec má zákonnou povinnost hradit ty výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcí, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu nebo z jiných zdrojů (například z úplaty za poskytované vzdělávání či školské služby). V praxi jde o neinvestiční prostředky na provoz a o investiční prostředky na výstavbu a rekonstrukce. Jako zřizovatel proto poskytujete své příspěvkové organizaci (škole nebo školskému zařízení) tzv. příspěvek na provoz.

Většina neinvestičních výdajů škol a školských zařízení definovaných jako tzv. přímé výdaje na vzdělávání (výdaje na platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců včetně příslušenství, ostatní neinvestiční výdaje spočívající v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, pořizování učebnic a učebních textů poskytovaných žákům bez úplaty, zvýšené výdaje na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami apod.) je kryta z finančních prostředků státního rozpočtu vyčleněných na činnost škol a školských zařízení.

Postup financování pedagogické práce ze státního rozpočtu

1. Ve vybraných druzích škol a typech školských zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatoře, školní družiny) – vybrané druhy škol a školní družiny předkládají ministerstvu údaje o svých pedagogických pracovnících v rozsahu, termínech a struktuře stanovených prováděcím právním předpisem. Tím definují svůj nárok na příděl zdrojů státního rozpočtu. MŠMT posoudí, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu vzdělávání (tzv. PHmax – maximální možný počet odučených hodin). Není-li PHmax překročen, je škole/školskému zařízení přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši definovaného nároku. Pokud definovaný nárok překračuje nárok vyplývající pro školu/školské zařízení ze stanoveného PHmax, je škole/školskému zařízení přiznán objem tarifních platů (včetně příslušenství) ve výši odpovídající PHmax. Přiznaný objem finančních prostředků na platové tarify je zvýšen o normativně stanovený objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platů pedagogů o objem finančních prostředků na nenárokové složky platů pedagogů, včetně příslušenství.

• V ostatních druzích škol a typech školských zařízení – u ostatních druhů škol a typů školských zařízení je financování pedagogické práce nadále řešeno normativně na žáka, a to zčásti prostřednictvím oborových normativů stanovených centrálně MŠMT (pro VOŠ a ZUŠ) a zčásti prostřednictvím republikových a krajských normativů, tzn. v současném režimu pro školská zařízení mimo školních družin.

Postup financování nepedagogické práce ze státního rozpočtu

1. V mateřských, základních a středních školách, ve vyšších odborných školách a konzervatořích –prostřednictvím normativů na školu, na pracoviště, na třídu (u středních škol na třídu v oboru vzdělání) a na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu/na žáka v oboru vzdělání, stanovených centrálně MŠMT.
2. V základních uměleckých školách –prostřednictvím oborových normativů na žáka stanovených centrálně MŠMT.
3. V ostatních školských zařízeních – prostřednictvím republikových a krajských normativů v režimu fungujícím plošně do 31. 12. 2019.

Odkaz na normativy pro regionální školství územních samosprávných celků najdete na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[40]

Kromě normativního rozpisu je krajským úřadům stanovena každoročně tzv. rezerva. Krajské úřady přidělenou rezervu ze státního rozpočtu přednostně používají k řešení finančních dopadů podpůrných opatření podle § 16 školského zákona nově přiznaných dětem, žákům a studentům v průběhu daného kalendářního roku a finančních dopadů případného nárůstu výkonů v novém školním roce, ale i k zohlednění objektivních (normativně nepostižitelných) specifik jednotlivých škol/školských zařízení, a to zejména v oblasti personálního zabezpečení specifických podmínek jejich provozu. Rezervu nelze využít na jakékoli další potřeby, které nestanoví přímo školský zákon.

V případech, kdy není realizováno financování v přímých výdajích do škol/školských zařízení přímo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, postupují krajské úřady při stanovení normativů na tzv. jednotku výkonu na základě vyhlášky o krajských normativech.[41]

Do tohoto rozpočtového procesu vstupují také obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu pro obecní školy a školská zařízení ve svém správním obvodu, a to v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem a krajskými normativy, a předávají je krajskému úřadu. Podkladem pro návrhy rozpisů rozpočtu jsou platové inventury k 1. lednu kalendářního roku jednotlivých škol a školských zařízení v  působnosti dané obce s rozšířenou působností. V případě, že škola považuje rozpis přímých údajů za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z právních předpisů rámcových vzdělávacích programů, popřípadě schválených učebních dokumentů, předloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností finanční rozvahu o počtu zaměstnanců a mzdových prostředcích v  termínech stanovených krajským úřadem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností řeší tuto záležitost s krajským úřadem zpravidla na dohodovacím řízení.

Z praxe: Finanční prostředky nad rozsah peněz ze státního rozpočtu hradí školy a školská zařízení z dalších finančních zdrojů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob (zejména z vlastních příjmů z případné úplaty za vzdělávání a školské služby, pokud je právními předpisy připuštěna).

Příspěvková organizace hospodaří mj. s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dalšími zdroji jejích finančních prostředků jsou úplata za vzdělávání a školské služby, finanční fondy, granty a dotace nebo peněžní dary.

Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může ho použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Jako zřizovatel jí můžete povolit jiné využití tohoto zdroje a také jí můžete uložit odvod do svého rozpočtu. Během roku lze však vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

Od 1. 1. 2013 získávají obce část daňových příjmů obcí z tzv. rozpočtového určení daní (ze státního rozpočtu). Tyto příjmy jsou určeny k částečné úhradě výdajů na provoz (nikoliv na investice) mateřských škol a základních škol.

Z celkové alokované částky tzv. sdílených daní je na financování školství určeno 9 %. Každá obec tak dostane do daňových příjmů částku odpovídající skutečnému počtu dětí a žáků navštěvujících základní školu a mateřskou školu v obci (včetně dětí a žáků z jiných obcí) násobeno částkou na žáka (v současné době zhruba 15,71 tis. Kč ročně). Tyto peníze nejsou účelově vázány, nejsou nijak odlišeny a obce je dostávají v celkových daňových příjmech.  Skutečné náklady na provoz škol těmto prostředkům nemusí odpovídat. Pokud je provoz školy v přepočtu na žáka (dítě) dražší, musíte tyto výdaje zajistit z jiné části rozpočtu obce. V opačném případě naopak můžete využít přebytky pro rozvoj zázemí nebo vybavení školy, případně do jiné kapitoly rozpočtu.

Pokud obce vytvořily tzv. společný školský obvod základní školy či mateřské školy, stanoví školský zákon,[42] že obec, jež školu nezřizuje, ale jejíž území spadá do společného školského obvodu, je povinna k úhradě výdajů školských zařízení sloužících škole (například školníjídelny a školní družiny),a to poměrně podle počtu žáků z této obce k celkovému počtu žáků, pokud se obce nedohodnou jinak.

Jestliže hodláte uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle zákona, můžete uzavírat s příspěvkovými organizacemi – školami nebo školskými zařízeními smlouvy o partnerství. Jejich obsah a formu stanovuje zákon.[43] Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek. Uzavíráte-li smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které nezřizujete, je podmínkou platnosti smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.

Časté otázky

1) Jaká je úplata za vzdělávání v mateřské škole a kdo je od ní osvobozen?

Úplatu za vzdělávání a školské služby upravuje školský zákon.[44] Podmínky úplaty za předškolní vzdělávání se řídí  vyhláškou o předškolním vzdělávání.[45] Pokyny pro výpočet úplaty za školní stravování uvádí vyhláška o školním stravování.[46] Výši úplaty za předškolní vzdělávání stanoví ředitel mateřské školy. Od této úplaty jsou osvobozeny děti, pro které je předškolní vzdělávání povinné, a dále zákonný zástupce dítěte, rodič nebo fyzická osoba uvedená ve vyhlášce o předškolním vzdělávání.[47] Uplatnit slevu za umístění dítěte ve školce, tzn. odečíst si z vypočtené daně náklady za „školkovné“, ale umožňuje zákon o daních z příjmů.[48]

2) Jaká konkrétní opatření musí školy zavést v souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů GDPR?

Konkrétní nezbytná opatření budou vždy v jednotlivých školách záviset na tom, jaké osobní údaje a jakým způsobem se tam zpracovávají. Pro zabezpečení procesů souvisejících s GDPR ve školách připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro školy návod, který je zveřejněn na jeho webových stránkách. Problematiku pověřence pro ochranu osobních údajů, kterého škola musí mít, je vhodné řešit se zřizovatelem školy. Informace o zpracování osobních údajů škola uveřejní například na svém webu.

3) Kam se mohu obrátit pro radu, jestliže budu řešit nějaký aktuální problém z oblasti školství?

Doporučujeme kontaktovat odbor školství na příslušném správním obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP), kde působí odborní pracovníci. Výhodou je, že znají správní obvod a měli by umět přesněji poradit. Řada z nich již také pravidelně poskytuje metodickou pomoc zřizovatelům i ředitelům škol celého správního obvodu. Na těchto setkáních je možné vzájemně sdílet problémy, zkušenosti, příklady dobré praxe, získat nové inspirativní nápady a přístupy. Příkladem může být SO ORP Otrokovice nebo Třebíč.

4) Změnilo se ve výše uvedených obecných pravidlech něco zásadního v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a příchodem dětí z Ukrajiny do České republiky?

Ano. S ohledem na to, že Česká republika je povinna zajistit podmínky pro vzdělávání všem dětem, které legálně pobývají na území České republiky, bylo nezbytné (v tuto chvíli dočasně – do konce školního roku 2022/2023) upravit některá pravidla pro organizaci vzdělávání ve školách v České republice pro děti, žáky a studenty z Ukrajiny, kterým byla udělena tzv. dočasná ochrana. Tyto změny byly pro oblast školství provedeny tzv. Lex Ukrajina, tedy zákonem č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 199/2022 Sb. Aktuální informace v této věci hledejte zejména na metodickém portálu MŠMT.[49]

Související předpisy

– zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

–  zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

–  zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

– zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)

–  zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)

–  zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

–  zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

–  zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení)

–  zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

–  vyhláška MŠMT č. 310/2018 Sb., (původní: 492/2005 Sb.), o krajských normativech

–  vyhláška MŠMT č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

– vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a náležitostech plnění povinné školní docházky

–  vyhláška MŠMT č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích

– vyhláška MŠMT č. 27/2016., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

– vyhláška MŠMT č. 107/2005 Sb., o školním stravování

– vyhláška MŠMT č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních

– vyhláška MZ č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

Literatura a užitečné zdroje

• Česká školní inspekce: http://www.csicr.cz
• Českomoravský odborový svazu pracovníků školství: https://skolskeodbory.cz
• Český statistický úřad: http://www.czso.cz
• Financování regionálního školství: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/reforma-financovani-regionalniho-skolstvi
• Jednotný metodický portál MŠMT: https://www.edu.cz  
• Města vzdělávání: http://mestavzdelavani.cz/
• Ministerstvo financí: http://www.mfcr.cz
• Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: http://www.msmt.cz
• Národní pedagogický institut: https://www.npi.cz
• Organizace školního roku a zápisy do škol:  https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/organizace-skolniho-roku-2022-2023-v-zs-ss-zus-a-konzervatorich
• Portál veřejné správy: https://portal.gov.cz
• Strategický rámec, Česká republika 2030: https://www.cr2030.cz/strategie/
• Úřad pro ochranu osobních údajů: https://www.uoou.cz
• Veřejný ochránce práv: https://www.ochrance.cz/
• Vybraná legislativa: https://www.msmt.cz/ministerstvo/urednik

Poznámky po čarou

[1] zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

[2] zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

[3] § 124 až 140 školského zákona

[4] § 27 až 39b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

[5] ms-kontesinec.webnode.cz

[6] www.msmozaikaji.cz  

[7] § 84 odst. 2 písm. e), f) a § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

[8] § 178 školského zákona

[9] § 166 školského zákona

[10] § 166 odst.4 školského zákona

[11] § 149 odst. 2 školského zákona

[12] § 12 odst. 5 školského zákona

[13] https://www.edu.cz/metodika-pro-zrizovatele-o-odmenovani-reditelek-a-reditelu-skol/

[14] vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzních řízení a konkurzních komisích

[15] § 164 až 166 školského zákona

[16] zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole)

[17] autoremedura = případ vyhovění opravnému prostředku proti vlastnímu rozhodnutí

[18] https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/25-2017-DIS-JMK_Doporuceni_k_rovnemu_pristupu_k_predskolnimu_vzdelavani.pdf

[19] § 34a školského zákona

[20] § 34b školského zákona

[21] § 178 odst. 2 až 4 školského zákona o vymezování školských obvodů spádových škol

[22] informace o vývoji této unikátní školky na webu www.dsotisnovsko.cz/ nebo www.zelezne.cz

[23] § 123 školského zákona

[24] § 16 školského zákona

[25] zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní

[26] § 20 školského zákona

[27] zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[28] §14 školského zákona

[29] § 178 odst. 3 školského zákona

[30] § 27 až 39b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

[31] § 124 až 140 školského zákona

[32] § 167 a 168 školského zákona

[33] § 122 školského zákona

[34] vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů

[35] vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

[36] § 47 školského zákona

[37] https://www.csicr.cz/cz/ESF-projekty/Komplexni-system-hodnoceni

[38] vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů

[39] § 16 odst. 9 školského zákona

[40] https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/normativy-pro-regionalni-skolstvi-uzemnich-samospravnych

[41] vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech

[42] § 180 odst. 1 školského zákona

[43] § 32a školského zákona

[44] § 123 školského zákona

[45] § 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

[46] § 5 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování

[47] § 6 odst. 6 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání

[48] § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35 bb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

[49] www.edu.cz/ukrajina